Disciplíny pod hlavičkou ČJF:

VOLTIŽ

V klasickém jezdectví existují dvě takzvaně nesedlové disciplíny. Vedle spřežení se jedná také 
o voltiž, což je poněkud zjednodušeně gymnastika na neosedlaném koni. Jeden či více jezdců ve 
voltižních soutěžích cvičí na hřbetě koně s pomocí speciálních madel.

Reining je jediným odvětvím, které mezi kla-
sickými jezdeckými disciplínami zastupuje 
westernové ježdění. Je nejmladším sportem 
pod křídly Mezinárodní jezdecké federace 
(FEI). Do jejích řad vstoupil v roce 2000. 

Disciplíny pod hlavičkou ČJF:

REINING

Důraz je v tomto odvětví kladen na 

gymnastickou průpravu sportovce-voltižé-
ra, v případě koně sbor rozhodčích přísně 
posuzuje pravidelnost a čistotu chodů. 

Pravidla znají povinné i volné sestavy. 

Vždy se jedná o sérii cviků předvedených 
na koni, který pod vedením lonžéra jde či 
cválá ve vytyčeném kruhu. Krok je pou-
žíván v soutěžích nižší úrovně, v tréninku 
začátečníků či v paravoltiži. Cval je pak 
typický pro vyšší obtížnost. V povinných 
sestavách je sled cviků přesně stanoven, 
ve volné sestavě určuje zařazení cviků 
trenér spolupracující s jezdcem. Často jde 
o propracované choreografi e, při nichž má 
v ději své místo hudba i dres voltižéra, kte-
rý si nezadá s divadelním kostýmem.

Výkon všech účinkujících, tedy 

voltižéra, koně i lonžéra bedlivě sleduje 
sbor rozhodčích. Ačkoliv se zdá být lonžér 
pouhým vodičem, na výsledku se podílí 
obrovskou měrou. Právě na jeho schop-
nostech a zkušenostech často záleží, zda 
jeho čtyřnohý svěřenec odcválá sestavu 
v pravidelném, klidném a pro cvičence na 
jeho zádech vhodném tempu.

Voltižní závody jsou výjimečné také 

tím, že se téměř výhradně konají v halách, 
bez ohledu na to, v jakém ročním obdo-
bí zrovna probíhají. Soutěží se odděleně 
v kategoriích žen a mužů, což je jinak pro 
jezdectví rovněž netypické. Vypisovány 
bývají vedle klání jednotlivců i soutěže 
dvojic, označované ve světě jako Pas-de-
-deux a soutěže skupin.

Česká republika si drží v mezinárod-

ním měřítku velmi dobrou pozici. Gene-
raci mistra světa z roku 2008 Petra Eima 
a také pravidelného fi nalisty Světového 
poháru z let 2015 a 2016 Lukáše Kloudy 
vystřídaly další naděje, jako jsou Tereza 
Czyžová mezi dětmi či skupina z JK Voltiž 
Albertovec v soutěžích juniorů. 

„

Disciplína sice patří k westernovým 

odvětvím, je však čistě sportovní záležitos-
tí, jezdec nepoužívá žádná lasa, nekličkuje 
mezi barely a nechytá telata. Jde hlavně 
o předvedení přiježděnosti, poslušnosti 
a přesnosti koně.

Reining vychází z tradice využití koní 

v honáctví. Nejhlubší historii má v severní 
Americe, kde se dovednost jezdců a koní 
využívala právě v shánění skotu a mani-
pulaci se stády. Není tedy divu, že nejú-
spěšnějšími reprezentanty ve statistikách 

šampionátů jsou zástupci Spojených států 
amerických a Kanady. V Evropě si pak 
velmi dobře stojí jezdci Belgie, Itálie a Ně-
mecka.

Pro toto odvětví se používají plemena 

s předpoklady pro western, což jsou napří-
klad koně quater horse či paint horse, kteří 
jsou učenliví a dobře ovladatelní.

A o co v reiningu jde? Dvojice předvádí 

sestavu cviků, která se nazývá pattern. Sklá-
dá se z prvků, jako jsou kruhy, malý i rychlý 
velký kruh, precizní couvání, či tolik typic-
ké spiny a sliding stop. Pod pojmem spin 
se rozumí otočka o 360° kolem nehybné 
vnitřní zadní nohy, přičemž přední nohy se 
plynule překračují. Kůň musí zvládat spin 
v obou směrech. Sliding stop je zjednoduše-
ně klouzavé zastavení ze cvalu. Podsazené 

Ilustrační foto Eva Solanská

zadní nohy koně při něm kloužou po zemi 
(speciálním pískovém povrchu s pevným 
podkladem) a přední nohy klušou.

Výkon hodnotí sbor rozhodčích, jenž 

má k dispozici bodovou škálu začínající 
na hodnotě 70. K ní přičítá nebo naopak 
odčítá body podle toho, zda byl cvik pro-
veden korektně, a jakou má technickou 
náročnost. 

„

Ilustrační foto Petr Videnka

33

Jezdecký katalog 2018