Disciplíny pod hlavičkou ČJF: 

SKOKY

Nejrozšířenější jezdeckou disciplínou 
co do počtu sportovců i pořádaných 
závodů na světě je bezpochyby parkurové 
skákání. Stejný trend je možné pozorovat 
i v České republice, která na tom s popula-
ritou parkurů není jinak. 

Soulad jezdce a koně prověřuje drezura. Závodníci předvádějí takzvanou drezurní úlohu v pís-
meny označeném a nízkým plůtkem ohraničeném obdélníku ve velikosti 20 x 40 metrů nebo 
20 x 60 metrů, podél kterého stojí rozmístěná stanoviště rozhodčích.

Disciplíny pod hlavičkou ČJF:

DREZURA

Jezdec v sedle svého čtyřnohého 

svěřence má za úkol překonat překážky 
v předem připraveném pořadí, aniž by 
zaznamenal chybu. Jako chyba je během 
parkuru počítáno shození překážky, zasta-
vení, neboli odmítnutí koně překonat pře-
kážku, či nutnost dvojice udělat v průběhu 
soutěže kruh. Za každou takovou chybu 
pak dvojice inkasuje penalizaci čtyř trest-
ných bodů. Další trestné body mohou zá-

vodníci dostat za překročení stanoveného 
času pro dojetí do cíle dané soutěže. Dů-
vodem pro vyloučení dvojice z dalšího po-
kračování je trojí neposlušnost koně nebo 
pád jezdce, koně či popřípadě obou.

Nejnižší možnou kategorií skokové 

soutěže je při oficiálních závodech stupeň 
ZZ, kde dvojice překonává parkur s výš-
kou překážek do 80 cm. Nejnáročnější 
soutěž v České republice může být vypsá-
na s obtížností T**, kde je pro závodníky 
připraven parkur 155 cm. Ve světě je ale 
běžně k vidění i stupeň vyšší, a to s překáž-
kami na 160 cm.

Existuje hned několik druhů hodno-

cení skokových soutěží. Jedním z nich je 

soutěž na čas, kde mimo nasbíraných trest-
ných bodů jezdci závodí o co nejrychlejší 
překonání překážek a protnutí cílové čáry. 
V soutěži s rozeskakováním závodní dvo-
jice překonávají nejprve základní parkur. 
V případě shodného výsledku více účast-
níků na prvním místě se dvojice s takovým 
výsledkem probojují do rozeskakování 
o nejvyšší příčky. Především u nižších sou-
těží se můžeme setkat také s limitovaným 
časem, kde se jezdec spolu se svým koněm 
snaží překonat všechny překážky co nej-
blíže stanovenému času. 

„

Drezurní úloha se skládá z povinných, 

přesně po sobě jdoucích cviků v kroku, 
klusu i cvalu, které jezdec v sedle svého 
koně musí předvést v co nejkorektnějším 
provedení. Závodní dvojici hodnotí během 
jejich vystoupení sbor rozhodčích, který 
se zaměřuje na schopnosti a výkon jezdce 
i koně. Ve svých výsledkových protoko-
lech tak jezdci najdou známkové, popřípa-
dě i slovní hodnocení, za jednotlivé cviky, 
chody koně, kmih a poslušnost spolu s hod-
nocením pozice a sedu jezdce a správnosti 
i účinnosti jeho pomůcek. Samotné známky 
ve škále 0 - 10 jsou následně přepočítány do 
konečného procentuelního výsledku.

Úloha stupně Z patří k těm jednoduš-

ším a je součástí například i zkoušek základ-
ního výcviku jezdce, kterou musí splnit sko-
kový i všestranní jezdci před zahájením své 
jezdecké kariéry. Nejnáročnější drezurní 
úlohy Grand Prix dokáže překonat v České 

republice jen hrstka koní. Součástí takové 
úlohy jsou totiž složité cviky jako například 
přeskoky v řadách, piafy i pasáže.

Ilustrační foto 

Stanislav Pitela

Divácky atraktivní typ drezurních sou-

těží jsou takzvané küry, neboli volná dre-
zurní úloha na hudbu. Zde si jezdec sám 
skládá předepsané cviky do pořadí tak, aby 
vyhovovaly jeho koni, ale především aby 
celá úloha zapadala do libovolně zvolené 
hudební kulisy. Rozhodčí ve svých výsled-
cích hodnotí mimo jiné také výslednou 
náročnost, kterou pro sebe i svého koně 
jezdec v küru připravil. 

„

Ilustrační foto 

Kateřina Návojová

29

Jezdecký katalog 2018