Disciplíny pod hlavičkou ČJF: 

SKOKY

Nejrozšířenější disciplínou klasického jezdectví je parkurové skákání. Přestože roste po-
pularita i dalších odvětví, pořád je to parkur, co si většina laické veřejnosti představí, pod 
pojmem jezdectví. Česká republika není výjimkou, i u nás tvoří jezdci věnující se parkuru 
nesilnější část členské základny.

Drezura je bez nadsázky základem klasické-
ho jezdectví. Ani nejlepší parkuroví jezdci, či 
zkušení militaristé by bez kvalitní drezurní 
průpravy nemohli v nejtěžších soutěžích 
uspět. Drezura je však hlavně tradiční samo-
statnou sportovní disciplínou.

Disciplíny pod hlavičkou ČJF:

DREZURA

Základní pravidlo disciplíny je velmi 

snadno pochopitelné i pro diváky. Zjedno-
dušeně jde totiž vždy o překonání kurzu 
parkuru bez chyb na překážkách a záro-
veň dosažení co nejkratšího času.

V pravidlech pro parkurový sport je 

popsána více než dvacítka typů soutěží. 
Některé mají ještě další modifikace. Po-
řadatelům závodů, jezdcům i divákům se 
tak nabízí nepřeberná paleta soutěží. V ně-
kterých se sbírají kladné body, v jiných se 
chyby přepočítávají na sekundy a přičítají 
k dosaženému času. 

Nejčastěji jsou vypisovány tzv. klasic-

ké soutěže. Za shození jedné nebo více ba-
riér na jedné překážce inkasuje dvojice 4 
trestné body. Stejný počet trestných bodů 
je udělován za neposlušnost, to znamená 
zastavení před překážkou, odepření po-
hybu vpřed nebo vybočení. Každá soutěž 
pak má předepsaný čas, jehož překročení 
se v základním kole penalizuje 1 trestným 
bodem za každé 4 započaté sekundy.

Začátečníci mohou v České republice 

závodit oficiálně na nejnižší výšce překá-
žek 80 cm. Na opačném konci škály je 160 

cm. Není to ovšem pouze výška překážek, 
co určuje obtížnost soutěže. Velkou roli 
hraje zjednodušeně řečeno i trasa parkuru, 
počet kombinací překážek, jak a kde jsou 
kombinace postavené, či zařazení vodního 
příkopu.

Nejvyšší metou na národní úrovni je 

mistrovství České republiky. Vrcholem 
na mezinárodním poli jsou olympijské 
hry a Světové jezdecké hry. 

n

Elegantně a lehce, tak by měl působit 

kůň s jezdcem v sedle při předvádění dre-
zurní úlohy, která je sestavou jednotlivých 
cviků v kroku, klusu i cvalu. Divák laik na 
nejvyšší úrovni předvedení drezury ani ne-
postřehne, jakými způsoby a pomůckami 
jezdec svého čtyřnohého svěřence ovládá.

Soutěž se odehrává ve vytyčeném ob-

délníku o rozměrech 20 x 40 metrů (pro 
soutěže nižší úrovně) nebo 20 x 60 metrů 
(pro vyšší obtížnost). Obdélník je ohraničen 
nízkým plůtkem a na jeho stěnách jsou po-
mocí písmen vyznačeny body, v nichž se 
jednotlivé figury provádějí. 

Také tato disciplína zohledňuje širokou 

stupnici výkonnosti jezdců od začátečníků, 

dětí, či jezdců s mladými koňmi, kteří jsou 
na sportovní kariéru pozvolna připravová-
ní, až po Grand Prix. Ta představuje úplný 
vrchol. Nejlepší výkony jsou k vidění na 
mistrovství Evropy, světových jezdeckých 
hrách a pochopitelně na olympiádě, jejíž je 
drezura součástí. 

V českých pravidlech najdeme více než 

čtyřicet úloh, které jsou sestavené s ohle-
dem na jezdce a koně, pro které jsou ur-
čené. Výkony jsou posuzovány sborem 
rozhodčích, kteří pečlivě sledují každý krok 
koně a hodnotí jednotlivé cviky známkami 
od 1 do 10 (čím vyšší známka, tím lepší 
hodnocení). Následně se známky přepočí-
távají do procent. 

Velké oblibě se mezi diváky těší volné 

úlohy, v mezinárodním jezdeckém jazyce 
také označení freestyle nebo kür. Výkon 
dvojice je doprovázen hudbou a jde tak 
nejen o sportovní, ale i umělecký zážitek. 

n

Ilustrační foto 

Kateřina Návojová

Ilustrační foto  
Josef Malinovský

Foto Josef Malinovský

31

Jezdecký katalog 2017