36

Inzerce

 

 

 

                                            

 

Novodobější historie chovu koní v Písku začala v roce 

1902, kdy byli do současného nově vystavěného 

hřebčince poprvé umístěni plemenní hřebci, první 

zmínka o stanovišti hřebců v Písku je však již z r. 1811, 

kdy byl hřebčinec ještě umístěn ve “Švantlově dvoře“ 

ve městě. 

 

Důvodem jeho založení byla snaha o zvelebení kvalitativně 

neuspokojivého stavu koňské populace v tehdejším rakouském 

mocnářství a byla reakcí na nedostatečné naplňování dřívějších dekretů 

ukládajících šlechtě a stavům péči o koňstvo. Řízením plemenářského 

vývoje a jeho organizací byla pověřena vojenská správa, která jej 

zajišťovala až do vzniku československého státu a k plnému předání do 

civilní správy došlo až v letech 1924 – 1925. 

Šlechtění koní bylo tedy dáno státnímu hřebčinci do vínku již při jeho 

vzniku a je jeho hlavní funkcí dodnes.  

Práce lidí v něm se měnila v souvislosti s celkovým vývojem, přesto 

však v hlavním principu zůstala stále stejná. Zdraví a pohoda koní, 

neboli to čemu se dnes říká welfare, musí být na prvním místě. 

Kromě plemenitby (přirozené i formou inseminace) se ZH Písek 

zabývá:  

 Odchovem teplokrevných i chladnokrevných hřebečků 

(testační odchovny Nový dvůr a Humňany) 

 Rannou testací potomstva jednotlivých plemeníků dle metodik 

UCHS 

 Zajišťováním 70denního staničního testu  

 Nadstavbovou testací výkonnosti nově zařazených plemeníků 

 Prodejem koní 

 Výcvikem jízdy na koni 

 Provozováním školícího střediska 

ZH Písek dále spolupracuje s ČZU v Praze, Mendelovou univerzitou v 

Brně, JČU v Českých Budějovicích při řešení vědeckovýzkumných 

úkolů týkajících se chovu koní a jezdectví a slouží jako místo pro 

odborné praxe a stáže studentů a veřejnosti. 

Ucelený areál ZH Písek s architektonicky cennými budovami byl 

vyhlášen 1. 7. 2010 „Národní kulturní památkou“.